Personifikace je poměrně důležitou literární nebo rétorickou postavou který se běžně používá v literárně psaném jazyce. Tato literární postava používá slova, aby jim dodala velkou sílu a výraznost. Cílem je čtenáře překvapit nebo nadchnout. Personifikace je lidově známá jako prosopopoeia a jak její název napovídá, dává lidské vlastnosti zvířatům nebo neživým bytostem.
V následujícím článku budeme hovořit podrobněji o literární postavě personifikace a ukážeme vám několik příkladů aby vám to bylo jasné.
Personifikace jako literární postava
Jak jsme již naznačili, personifikace je známá také jako prosopopoeia a spočívá v připisování lidských vlastností zvířeti, předmětu nebo neživé bytosti, jako je tomu v případě řeči nebo pocitů. Je to široce používaná literární postava, která má za cíl zvětšit a maximalizovat danou řeč.
Personifikace se v poezii často používá pravidelně a poskytuje neživé nebo abstraktní prvky, jako je láska a smrt, s určitými lidskými aspekty. Personifikace je také široce používána v dětské literatuře, zvláště v pohádkách nebo příbězích. Zvířata nebo neživé bytosti v nich jednají a chovají se jako lidé. Příkladem toho může být příběh Červené karkulky nebo Tři prasátka.
Příklady personifikace
Jak jsme již uvedli výše, personifikační figura je v literatuře široce používána. Níže vám ukážeme několik příkladů abychom vám pomohli lépe porozumět tomuto obrázku:
- Láska zaklepala na vaše dveře, když jste to nejméně čekali a Změnilo mu to život téměř úplně.
- Mlha ji objala Sotva vstoupil do moře. Během několika minut si ji už vzala smrt.
- Začarovaný hrad zvedl své základy a začal chodit.
- S pohledem, jeho pes mu vyčítal, že ho nechal celý víkend samotného.
- Smrt ji pronásledovala, ale lstivě se mu podařilo před ní uniknout, až ji nakonec našel.
- Slunce se postaralo o její ochranu dávají mu teplo svými paprsky, dokud nedosáhne úkrytu.
- Liška si chtěla udělat legraci ze zajíce, ale byla chytřejší.
- Štěňata byla smutná když si mladík jednoho z nich vzal domů.
- Národ krvácí ze svých ran co mu válka způsobuje.
- Příroda je moudrá; Jinak by taková krása a dokonalost nemohla existovat.
- Ochranná hvězda ho provázela celou procházkou, která trvala hodiny.
- Koťátka byla šťastná, když jim jejich pán přinesl misku mléka. Rychle, milovali ho jako gesto díků.
- Slon se rozhodl odejít Při hledání dobrodružství.
- Pes je nejvěrnější mazlíček ze všech. Kočky jsou mnohem zrádnější. Velký zlý vlk oklamal dívku a dorazil jako první k babičce.
- Převládající hora požadoval respekt každého, kdo prošel kolem.
- Nezbedné opice mu ukradly peněženku při focení.
- Nejstarší a nejmoudřejší strom v lese Vzal slovo a pronesl projev, na který nikdo z přítomných nezapomene.
- Rozzlobený vítr Zničilo všechny chatrče, které byly v místě postaveny.
- Slunce se probudilo kousek po kousku mezi horami, které ho chránily.
- Čas Je to tyran.
- Auto křičelo pokaždé, když jej jeho majitel použil. Jasně, Nelíbilo se mu, jak řídil..
- Ptáček ho serenádoval když se podívala z okna svého pokoje.
- Jeho osamělost ho provázela všude, stala se jeho věrnou společnicí.
- Když vystoupil v tom rozzuřeném městě, Uvědomil si, že mu opravdu chybí domov.
- Hnízdo chránilo ptáky ze zuřící bouře, který zdevastoval vše, co bylo kolem něj.
- nebe začalo plakat jeho smutný a šedý nářek.
- Čáp vzal kytaru a začal zpívat před ostatními ptáky.
- Měsíc se na mě usmál z vrcholu nebe.
- Hodiny křičí na nás čas.
- Zprávy běží rychle.
- štěstí Usměje se na nás.
- Čas letí když se bavíš.
- Fortune zaklepala na mé dveře.
- Stromy tančily s větrem.
- padá sníh, tichý a lehký.
- Slunce skrývá se za bílým mrakem.
- Slzy pohladily dívčí tváře.
- Vítr šeptal tiše v noci.
Zkrátka personifikace nebo prosopopoeia je literární postava který se běžně používá v psaném jazyce. Má předmětný text umocnit či ozvláštnit a čtenáře díla překvapit. K tomu dává lidské vlastnosti zvířatům, předmětům nebo neživým bytostem.